Obléhání hradu Odawara (1590) 

Pěšáci ašigaru v boji (Zdroj: Osprey Publishing)

Obléhání hradu Odawara probíhalo od května do srpna roku 1590 a jednalo se o hlavní akci v rámci tažení Tojotomi Hidejošiho proti mocnému klanu Hódžó. V pořadí se jednalo celkem už o třetí obléhání hradu Odawara - jako první oblehl hrad Uesugi Kenšin v roce 1561 a jako druhý Takeda Šingen v roce 1569. Ani Kenšinovi a ani Šingenovi se však hrad dobýt nepodařilo. 

V roce 1590 měl Hidejoši pod svojí nadvládou už téměř celé Japonsko. Jedna nepoddajná provincie mu však stále vzdorovala. Klan Hódžó, jehož hlavními představiteli byli daimjó Udžimasa Hódžó a jeho syn Udžinao, vládl v regionu Kantó a vytrvale odmítal všechny Hidejošiho nabídky. Sídelní hrad tohoto silného a sebevědomého klanu se nacházel v hradu ve městě Odawara. Klan Hódžó spoléhal hlavně na Tokugawa Iejasua, jehož klan sídlil v sousedních provinciích a se kterým měli dobré vztahy. To byl důvod jeho sebevědomí a odporu vůči Hidejošimu a jeho nabídkám. Tokugawa Iejasu však s klanem Hódžó zpřetrhal veškeré vazby a začal plánovat tažení právě do regionu Kantó, které by Hidejošimu posloužilo jako předvoj. Zanedlouho bylo území klanu Hódžó napadeno samotnými vojsky, kterým ve velel Hidejoši a která do regionu Kantó vpadla ze tří směrů. Tokugawa Iejasu a jeho jednotky o počtu 170 000 mužů postupovaly po důležité cestě zvané Tókaidó, která se táhla podél východního pobřeží. Jednotky o počtu 35 000 mužů, kterým veleli Sanada Masajuki a Uesugi Kagekacu vnikly do provincie Kózuke. Čósokabe Motočika a další generálové a daimjóvé a jejich jednotky o počtu 20 000 mužů mezitím přistály na poloostrově Izu, který se nacházel ve stejnojmenné provincii. Hódžóové se původně spoléhali na strategii, kterou několikrát použili během předchozích invazí na jejich území a která se jim osvědčila. Ta spočívala v tom, že se se svým vojskem stáhnou do Odawary a naplánují rozsáhlou obranu. Rovněž se domnívali, že Hidejošiho invazní vojska budou potřebovat značnou logistickou podporu, a tohoto potencionálně slabého místa hodlali využít. Naneštěstí pro Udžimasu si Hidejoši právě na toto dal pozor a jeho zásobovací jednotky byly dobře chráněny.  

Obléhání hradu Odawara, u kterého Hódžóové narychlo ale výrazně posílili jeho obranu, začalo v květnu. Navzdory ohromné síle, kterou Hidejošiho vojska disponovala, bylo o hrad Odawara ve skutečnosti svedeno jen několik nevelkých bojů. Během tříměsíčního obléhání tu a tam docházelo k několika ostrým výpadům na obou stranách, ale na celkový výsledek tažení to nemělo žádný podstatný vliv. Zajímavostí je, že součástí Hidejošiho obléhacích linií bylo i mnoho konkubín, prostitutek, hudebníků, akrobatů, polykačů ohně a žonglérů, které pro rozptýlení svých mužů najal Hidejoši a díky kterým bylo obléhání hradu Odawara označeno za nejneobvyklejší v celé samurajské historii. Hidejoši dokonce povolil, aby bylo posláno pro ženy generálů. Obránci hradu z řad armády klanu Hódžó mezitím v plné zbroji a vyzbrojeni arkebuzami s doutnákovým zámkem zvanými tanegašima spali a tábořili na hradbách. Ačkoliv jich bylo málo, Hidejoši k velkému útoku na hrad nepřistoupil. Z velké části tedy toto obléhání spočívalo v tradiční taktice vyhladovění. Kolem hradu se událo jen několik malých potyček. Například skupině horníků z provincie Kai se podařilo pod hradbami vykopat tunel, a díky tomu se do hradu mohly dostat jednotky, kterým velel Ii Naomasa. Obráncům nakonec došly zásoby, a protože konec konfliktu byl v nedohlednu, Hódžóové kapitulovali. 12. srpna se brány Odawary otevřely a Udžimasa spáchal seppuku. Udžio byl údajně díky přímluvě Tokugawy Iejasua ušetřen. Tokugawa Iejasu zřejmě cítil jistý morální dluh vůči Hódžóům, kvůli svému připojení k Hidejošiho alianci. Kromě převzetí hradu Odawara Hidejošiho vojska rovněž dobyla hrady Hačiódži, Hačigata a Šizuoka a zvítězila i v jihozápadní části regionu Kantó. Spojenci Hódžóů z klanu Čiba, kteří vládli v provincii Šimósa, byli poraženi jednotkami, kterým veleli Tokugawovi generálové Honda Tadakacu a Sakai Iecugu. Vojáci klanu Čiba byli obleženi v sídelním hradu Sakura a Čiba Šigetane, daimjó klanu Čiba, nakonec kapituloval pod podmínkou, že jeho klan nebude zrušen. Ačkoliv byli příslušníci rodu Čiba zbaveni všech svých pozemků, mnoho jich následně vstoupilo do služeb Tokugawova generála Ii Naomasy, který jim k tomu dal příležitost. Tímto se jim Li Naomasa odvděčil za pomoc při útoku na Takedou Kacujorim držený hrad Cucudžigasaki, který proběhl mnoho let před tažením proti klanu Hódžó. 

Během obléhání hradu Odawara Hidejoši vyslal jednoho ze svých generálů, Išidu Micunariho, za účelem dobýt několik odlehlejších hradů v provincii Musaši, které byly stále v držení rodu Hódžó. Tři dny po dobytí hradu Tatebajaši Išidovy jednotky o počtu 23 000 vojáků dorazily k hradu Oši. Když přišli, Išidovi vojáci zjistili, že daimjó klanu Narita, Narita Udžinaga, byl v hradu Odawara s většinou svých sil. Ve svém sídelním hradu zanechal pouze 619 samurajů a 2000 místních branců, kterým velela jeho statečná a krásná dcera Kaihime a její mladší bratr Narita Udžičika. Poté, co se odmítli vzdát Hidejošiho obléhacímu vojsku vedeným Išidou, bylo na jejich hrad podniknuto nespočet útoků. Išidovi vojáci se dokonce snažili hrad zdolat za pomoci uměle vytvořené povodně. Obránci se však vydrželi bránit déle než měsíc a poté, co se doslechli o porážce svého pána v hradu Odawara, kapitulovali. Kaihime se následně stala jednou z Hidejošiho manželek a její otec se díky tomu stal jedním z Hidejošiho blízkých generálů. 

Po konci tažení byl klan Hódžóů výrazně oslaben a již nemohl ovlivňovat politické dění v zemi. Zajímavostí je, že Hódžóové, kteří jsou považováni za jedny z prvních významných daimjóů období válčících států, se stali zároveň i posledním velkým rodem, který ztratil svou nezávislost. Masamune Date, který rovněž dlouhou dobu odolával, nakonec sám přijel do Hidejošiho ležení a složil slib věrnosti. Tím se pod Hidejošiho moc dostaly i dálné severní provincie.  

Území Hódžóů dostal jeden z nejvyšších Hidejošiho generálů, Tokugawa Iejasu. Ačkoli to Hidejoši v té době nemohl předpokládat, ukázalo se, že je to velký milník v Tokugawově snu stát se šógunem. 

V lednu roku 1591 bylo tedy celé Japonsko konečně pod Hidejošiho vládou sjednoceno. 

Hrad Odawara dnes (Zdroj: Wikimedia Commons)

Tokugawa Iejasu (Zdroj: Wikimedia Commons)

Tojotomi Hidejoši (Zdroj: Wikimedia Commons)

Udžimasa Hódžó, čtvrtá hlava pozdního klanu Hódžó a pán Odawary

(Zdroj: Wikimedia Commons)